16. 3. 2017

Borrowathon | TBR

V termínu od 19. do 26. března se koná readathon, jehož úmyslem je číst pouze půjčené knihy. Tento nápad se mi líbil tak moc, že jsem se rozhodla zapojit. Dnes vám ukážu knihy, které v tomto týdnu budu číst, a snad někoho inspiruji, aby se taky zapojil!

Jak už to v readathonech bývá, jsou zde i výzvy. Neúčastním se všech, většinou si spíše sestavím knihy dle svého a pak zjišťuji, zda se do nějaké kategorie hodí. Občas je to ale příležitost přečíst si něco, co běžně nečtu. Knihu, která se odehrává v knihovně (což byla jedna z výzev) jsem bohužel nenašla, protože znám jen jednu a tu už jsem četla. Ale takové výzvy přečíst si grafický román se zúčastním ráda, protože je jinak nečtu. :)


1. Kniha od autora, od kterého jsem ještě nic nečetla
Pro tuto výzvu jsem se rozhodla vybrat knihu Marta v roce vetřelce od Petry Soukupové. O autorce jsem nikdy předtím neslyšela, ale na její knihu jsem slyšela jen samé dobré recenze. Nevím, co od ní čekat, ale těším se na ni. Je psaná deníkovou formou, což mi přijde zajímavé.

2. Grafický román nebo komiks
Měla jsem původně v úmyslu přečíst si Sojčáka nebo Slaďák, na které se chystám už dlouho, ale ani jeden z nich nebyl v knihovně volný. A tak jsem nakonec sáhla po komiksu Zátopek, na který se také velmi těším. Emil Zátopek je jeden z těch lidí, díky kterým jsem hrdá na to, že jsem Češka. Navíc mě baví běhání. :)

3. Kniha s obálkou zbarvenou do mé oblíbené barvy
Moje oblíbené barvy jsou modrá a zelená. Vyšlo mi to tak hezky, že obě dvě tvoří obálku Hemingwayova Pohyblivého svátku, který bych si tak jako tak přečetla. Na Pohyblivý svátek se těším ze všech knih v mém TBR nejvíce, takže si ho pravděpodobně přečtu hned na začátku.

A nakonec si na seznam přidávám knihu, která nesplňuje žádnou výzvu, ale stejně bych si ji ráda přečetla. Ze třech Murakamiho krátkých povídek, kam patří také Podivná knihovna a Spánek, je Útok na pekárnu poslední, kterou jsem ještě nepřečetla. Je krátká a moc se na ni těším, navíc bude ideální na odlehčení mezi delšími knihami, stejně jako komiks Zátopek.

Toto množství knížek je pro mě úplně akorát. Běžně nepřečtu více než jednu nebo dvě knihy týdně, takže teď mám čtyři, z toho jednu velmi krátkou a jeden komiks. Těším se, jak bude readathon probíhat a určitě bych se ráda ozvala ještě v průběhu příštího týdne, jak se mi se čtením daří. 

A co vy? Zapojíte se? Pokud ano, určitě mi napište do komentářů, jaké knihy plánujete číst.
Mějte se hezky!

15. 3. 2017

Bábovky | recenze

Bábovky obletěly všechny blogy a sociální sítě, všude na ně byla reklama a všichni blogeři, se kterými máme obvykle podobné názory na knihy, je nadšeně recenzovali. Ačkoli jsem si je nejdříve nechtěla přečíst, nakonec jsem jim také podlehla a knihu si pořídila. Teď se ale divím, proč si právě tato kniha zasloužila tolik pozornosti.


Bábovky - sbírka příběhů dvanácti žen, které každá prožívají něco úplně jiného. Jsou od sebe odlišné věkově i jejich postoji k životu, navzájem jsou ale určitým způsobem propojené, některé se znají a některé jsou si velmi blízké, ale samy o tom neví.

Radka Třeštíková, autorka knih To prší moře a Dobře mi tak, má velmi specifický styl psaní. Bábovky byly první knihou, kterou jsem od této autorky přečetla, a tak jsem byla ze začátku překvapená. Píše v dlouhých souvětích, zároveň v nich ale nejde do hloubky a věty působí velice jednoduše, možná dokonce odbytě. Díky tomu se kniha lehce čte a i přes svých 320 stran jsem ji měla během dvou dnů přečtenou, avšak nepřinesla mi nic víc, než jen odpočinkový příběh. Vybrat si hned dvanáct hlavních postav podle mě nebyl úplně nejlepší nápad, protože tak na každý příběh zbyde asi dvacet pět stran, což je v tomto případě příliš málo na to, aby se vám příběhy zaryly pod kůži nebo vám dokonce něco předaly.

12. 3. 2017

3 | Pondělní čtení - tentokrát v neděli | 7 krátkých recenzí

Měla jsem předepsaný celý odstavec o tom, proč jsem nepsala. Nakonec mi došlo, že je to zbytečné. Teď mám chuť psát, tak píšu. Moje nálada je proměnlivá jako aprílové počasí, které brzy přijde, a tak nedokážu zaručit, že tento článek opět nebude na dlouhou dobu poslední.

Zjistila jsem, že raději než do rozsáhlých recenzí se teď začítám do článků, kde je shrnuto několik knih v krátkých recenzích. Je to podobné, jako videa typu wrap up nebo například videa od Kuby z Book's Calling, která mám úplně nejraději. 

Za běžných okolností by pro mě nebylo příliš smysluplné takové články psát, protože - když se daří - čtu okolo čtyř knížek měsíčně. A v posledním půlroku to bylo ještě míň. Jenže teď jsem nemocná. A tak, ačkoli je teprve jedenáctého, mám přečteny čtyři knihy, což je u mě asi nový rekord. 

Moji čtecí aktivitu také zvyšuje výzva, kterou jsem vyzvala sama sebe. Jedná se o malý úkol: přečíst každý den v březnu padesát stran z knihy. Pro mnoho čtenářů - a zvláště pak jistě těch, kteří o knihách navíc i blogují - to může být úsměvné, pro mě to je ale výzva v pravém slova smyslu. Posledních pár měsíců jsem četla sotva padesát stran týdně. Zatím ale musím říct, že nemoc jde s výzvou ruku v ruce a s tou spoustou času, kterou teď mám, čtu jako o závod. Myšlenky na to, že se taky jednoho dne budu muset začít učit, zatím vytěsňuji daleko do mysli a nahrazuji je starostmi o osudy postav. A náramně si to užívám.

Krátké shrnutí knih, které jsem za poslední dobu přečetla


6. 11. 2016

Vegan v kondici | recenze

Brendan Brazier je profesionální triatlonista a dvojnásobný mistr Kanady v 50 km uklatramatonu. K rostlinné stravě se dostal vlastně z nutnosti - chtěl být lepší a hledal způsoby, jak na to. Když s touto stravou začínal, každý si klepal na čelo, ukázalo se ale, že dosahuje lepších výsledků. Sestavil tzv. Thrive diet, stravu, která napomáhá nejen k lepším sportovním výkonům, ale také ke zdravému životnímu stylu jako takovému a k tomu, abychom se cítili co nejlépe. 

Při prvním prolistování knihy jsem byla překvapená tím, že v knize najdeme články nejen o výživě jako takové, ale také o faktorech, které se stravou úzce souvisí a které ovlivňují naše životy. Například stresu se autor věnuje opravdu podrobně a vysvětluje, jak většina stresu, který nám nijak neprospívá, má příčiny v nesprávném stravování. Dále například vysvětluje, jak na tělo působí zásadotvorné a kyselinotvorné potraviny. Věnuje se také tomu, jak můžeme poznat intolerance na různé potraviny, což mi přišlo užitečné.

22. 8. 2016

2 | Pondělní čtení

Další týden je za námi. Je to vůbec možné? Kdy začal čas plynout tak rychle? O čase začínám ztrácet pojem a myslím, že už by mi opravdu prospěl ten režim, který nastane 1. září, ačkoli je pravda, že za chvíli tady bude zase červen a já budu přemýšlet, jak se to tak najednou stalo, že se ze září najednou stal červen jen lusknutím prstů, a možná že si přečtu tento článek a budu se tomu smát.

Teď, když píšu tento článek, je sobota. Normálně bych ho psala v neděli večer - do nedělního večera toho můžu ještě stihnout spoustu přečíst -, ale zítra, v neděli, budu v Brně. Takže z části bude ten seznam přečtených knih za tento, tedy vlastně minulý týden, takový můj odhad.

Přečtené knihy
Tentokrát jsem toho přečetla i víc, než jsem předpokládala, což mi udělalo radost. Dočetla jsem Looking for Alaska, na kterou vyjde recenze buďto tuto sobotu nebo příští středu. Kniha se mi líbila, ze všech knih, které jsem od Greena četla, se mi líbila nejvíc, ale trochu mě mrzí, že jsem druhou polovinu přečetla za jedno odpoledne, takže mi to tak splynulo dohromady. 
Proto bych já prostě neměla číst moc rychle.
Potom jsem se začetla ještě do Bábovek, které jsem na seznamu ani neměla. Původní úmysl byl přečíst si pár stran, vždycky mě totiž zajímá, jak autor píše, pokud jsem od něj ještě nic nečetla. Jenže to bylo tak čtivé! Přesných padesát procent knížky jsem přečetla za jedno odpoledne a zbytek jsem si pak rozdělila do dvou dnů (druhý den jsem ale přečetla jen poslední povídku). Taky na ni bude recenze během příštího týdne, už se těším, až se o ní trošku rozepíšu. :)
A nakonec jsem si přečetla ještě kraťoučký příběh od F. S. Fitzgeralda, Podivuhodný případ Benjamina Buttona, který mě i přes to, jak krátký byl, vážně bavil, takže ten můžu určitě doporučit. 
No a zde končí fakta a začínají moje předpoklady.
Rozečetla jsem Utrpení mladého Werthera, ovšem přečetla jsem jen pětinu knížky a nejsem si tak úplně jistá, že ji stihnu dočíst tento víkend, ne, že by se mi nechtělo, prostě mě to zatím moc nebaví. 
Takže předpokládám, že když budu mít chvilku na čtení, tak si přečtu ještě kousek z Auggie & Me, kterou mám rozečtenou. 

Tento týden budu číst
Ono je ale ve výsledku úplně jedno, co jsem o tom víkendu, kdy jsem napsala tento článek, rozečetla, tento týden to totiž stejně dočtu. Můj hlavní cíl je dočíst to Utrpení mladého Werthera, do kterého se mi vážně vůbec nechce, ale pořád si říkám, že jsem ještě na začátku a třeba mě to ještě chytne. 
Pak dočtu ještě ten kousek, který mi zbývá dočíst z knihy Auggie & Me: Three Wonder Stories, aneb (jak už jsem psala minulý týden) povídky ke knize Wonder (Neobyčejný kluk). 
A dále bych chtěla stihnout přečíst celou Annu a Vlaštovčího muže. Na tuto knihu se těším, moc toho o ní nevím, ale jsem zvědavá. 
Když se to shrne, není toho moc, ale do úterý budu pryč. Mezi těmito knihami bych si ještě chtěla postupně pročítat Vegana v kondici, knihu, kterou jsem dostala od nakladatelství Mladá fronta k recenzi. :) Už jsem jí listovala a zatím to vypadá na snad nejlepší knihu o výživě (a o výživě pro sport), se kterou jsem se zatím setkala, takže se na ni moc těším. 

Jinak upozorňuju na readathon Bout-of-Books 17, který začíná dnes, 20. srpna a končí v neděli, 26. srpna. Určitě se zapojte, pokud máte čas a náladu. 

Mějte se hezky a napište mi do komentářů, co čtete vy. :)

Design by DebiElova|Blogger Template by debielova.blogspot.cz