5. 3. 2016

Zápisník | ÚNOR 2016

A máme tady březen... V únoru jsem bohužel vůbec nepřidávala články (v březnu se to pokusím napravit), ale nebudu se vymlouvat - školy sice bylo hodně, ale především jsem byla prostě unavená. Občas si člověk musí dát pauzu. Taky jsem v únoru docela přemýšlela o tom, že bych blog vedla trochu jiným směrem, než jsou knihy (začalo mě totiž opravdu bavit psaní článků ze života, jako jsou právě tyto Zápisníky, a taky ráda probírám aktuální věci), ale blogování o knihách by mi chybělo. I tak však cítím, že to chce změnu, a to hlavně změnu designu, takže teď pilně hledám a vymýšlím nějaký nový, který by se mi tady hodil. 

EDIT: Během psaní článku jsem dokonce našla i design a nastavila jej, takže má teď blog nový kabátek. Hned se mi píše lépe. :) Doufám, že i vám se bude líbit. 




Už jsem se zmínila, že jsem jela na hory - na začátku února jsme totiž měli jarní prázdniny, takže jsme vyrazili do Itálie. Měli jsme příjemné počasí a celkově dobré podmínky, ale nakonec jsem si ten týden neužila tak, jak jsem plánovala... Ale to tady ani probírat nechci. Zkrátka jsem se jen neshodla s některými členy "party" - to se stává. :)


Po Itálii mě tedy čekal krutý návrat do školních lavic - a když tím myslím doopravdy krutý. Měla jsem toho tolik, že se divím, že jsem naživu, naštěstí už je to za mnou. Každopádně se veškerá práce, kterou jsem vložila do učení, vyplatila a mám teď opravdu dobré průměry, což mi dělá radost. :) 

Na konci února jsem ještě byla na dva dny v Praze. Byl by to moc hezký výlet, kdybychom neměli špatné počasí. Odvezla jsem si domů jednu knihu - Kafe a cigárko -, která je zároveň tím jediným, co v únoru doplnilo mou sbírku knih a o které budu mluvit v dalších odstavcích, a pak také úžasný plakát Sherlocka.

A protože už se potom v únoru nic dalšího nestalo, přejdu rovnou ke knihám. Poslechla jsem si dvě audioknihy, jednu jsem poslouchala podruhé, abych si z ní mohla udělat zápis do čtenářského deníku (Umění milovat) a u té druhé jsem "ztratila" (ačkoli to nebyla úplná ztráta času) spoustu hodin soustředěného poslechu, protože se jednalo o Labyrint světa a ráj srdce - ta mi dala opravdu zabrat. 
Poté jsem sáhla po knize Než jsem tě poznala od Jojo Moyes, která mě úplně dostala - nikdy jsem u knihy tolik nebrečela (a to mě rozbrečí kde co)! Je mi trochu líto, že jsem na ni nenapsala recenzi, ale nedokázala jsem si ani pořádně urovnat svoje myšlenky a dojmy z ní. Rozhodně ji doporučuji ke přečtení, i pokud nemáte romantické knihy nejradši. Od Jojo Moyes si budu muset brzy přečíst něco dalšího.
A poslední knihou, kterou jsem v únoru přečetla, je knižní vydání blogu Kafe a cigárko od Marie Doležalové - taktéž skvělá kniha, u které jsem se pobavila, dozvěděla se něco nového o autorce (která je mi teď opravdu sympatická) a dozvěděla se i něco nového z hereckého světa. Oceňuji, že si Marie Doležalová dokáže udělat legraci sama ze sebe, hned to působí úplně jinak - pohodově. Také jsem přemýšlela nad tím, že se podobné informace člověk nikde jinde nedozví - teda pokud není herec. Také doporučuji. :)
Ještě jsem měla rozečtený poslední díl Harryho Pottera, ale zastavila jsem se asi dvě stě stran před koncem a přestalo mě to bavit. Myslím, že už ji nejspíše nedočtu... 

Únorový východ slunce...
V březnu bych si ráda přečetla tyto knihy: Já jsem Malála (protože bych se chtěla dozvědět něco nového o tomto tématu), Mezi dvěma světy (protože se jedná o dva příběhy v jednom a jeden z nich se odehrává mezi spisovateli), Evžen Oněgin nebo Chrám Matky Boží v Paříži (protože bych měla přečíst něco do povinné četby), 1984 (protože už bych si to opravdu měla přečíst!) a Podivné město od Riggse (protože v dubnu vychází třetí díl Sirotčince). Na konci března mi ještě dorazí Dám ti slunce jakožto recenzní výtisk od Martinusu (čeká se na dotisk, který bude 23. března), ale to už si asi nechám na duben. :)
Stejně si nakonec přečtu úplně jiné knihy, ale to už je jiný příběh.

Jak jste prožili únor vy? Objevili jste nějaké nové knihy? A co plánujete číst v březnu?

Všem přeji měsíc plný skvělých knih a zážitků!
A. 

4 komentáře:

  1. Na konci unora jsem si dala seznam knih, co bych chtela precist a samozrejme ctu uplne neco jineho :D kazdopadne treba 1984 si chci konecne taky precist a uz tady na me ceka (jen co doctu Snezi, snezi a Rozmarne leto). Nejradsi bych nedelala nic jinyho, nez cetla, coz mam bohuzel smulu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sněží, sněží jsem taky četla, jak se ti ta kniha líbí? :) A taky bych samozřejmě nejraději jen četla a četla, ale to není možné. :D

      Vymazat
  2. Krásný nový vzhled! :)

    Labyrint světa je podle mě skvělá kniha, když se do toho "starostylu" člověk dostane, ale chápu, že v audioverzi to není tak snadné - než jsem se začetla, potřebovala jsem si některé odstavce číst klidně 4x, než jsem je plně pochopila.

    A od Moyesové si fakt budu muset něco sehnat, ať už v audioverzi, nebo normálně knižně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se Labyrint taky líbil, ale bylo to únavné. I tak to stálo za to a jsem moc ráda, že jsem si to "přečetla" :).
      Moyesové jsem se dlouho vyhýbala, ale byla to chyba, takže určitě doporučuji si od ní něco přečíst (třeba právě Než jsem tě poznala).

      Vymazat

Děkuji Vám za komentáře. :)