10. 8. 2017

Červenec a nečekané radosti, které přinesl

Červenec byl měsícem objevování skvělých míst, získávání nových zážitků a krásných přátelství. Byl to měsíc, kdy jsem poprvé v životě fungovala sama za sebe v jiné zemi, což mi dalo spoustu lekcí do života, ale především jsem se přesvědčila, že jsem něčeho takového schopná.

V červenci jsem jela na dva týdny do Španělska k ženě, kterou jsem poznala dva dny před odjezdem. Možná to zní zvláštně, ale je tomu opravdu tak. Celý ten nápad vznikl na začátku července, o pár dní později byly koupené letenky a pak zkrátka přišlo datum 13. 7. 2017 a já jsem odletěla. 

Aby to ale neznělo tak dramaticky, ta žena je Britka, žije v krásném španělském městě jménem Javea a učí angličtinu. Bylo to něco jako jazykový pobyt, pět hodin angličtiny denně, kdy jsme seděly v její kanceláři, a jelikož jsem u ní i bydlela, mluvila jsem s ní i po zbytek dne. Je to zvláštní, ale vůbec jsem se nebála, když jsem odjížděla. Neměla jsem strach z toho, že vlastně vůbec neznám člověka, ke kterému jedu, protože nakonec jsme přeci všichni jen lidé a zas tak moc se nelišíme. Pohled na život může mít každý jiný, ale pro ty úplné základy stačí špetka zdvořilosti a člověk vyjde s každým. A byla to pravda - z učitelky se stala kamarádka a seznámila mě i se svými kamarády, se kterými jsem stále v kontaktu.

Nakonec to ale více než o angličtině bylo o poznávání - jak Javey, tak sebe sama. Tamní život mi nepřišel diametrálně odlišný od života tady ve Zlíně, ale mně došlo, že ačkoli lidé žijící v Javee nemají ani v nejmenším více, než lidé tady, působí šťastněji. Z ničeho nedělají vědu a žijí jednoduše, nemají problém se s někým začít bavit jen tak, i když ho neznají. A hlavně si nestěžují, jsou rádi za to, co mají. Tento pohled na život jsem si začala rychle osvojovat a najednou to byly nejšťastnější dny v mém životě. 

Z Javey a španělské kultury obecně jsem byla okouzlená a celé to kouzlo jsem si přivezla i sem. Pro někoho to možná zní naivně a to respektuji a chápu, protože před pár měsíci bych to cítila stejně. Možná je to létem a možná to časem vyprchá, ale teď v sobě nosím kousek toho, co jsem se naučila ve Španělsku:

Že k radosti toho není potřeba mnoho. Někdy je to zkrátka chvilka času, kdy si člověk lehne na trávu a otevře knížku, nebo jen zavře oči a naslouchá tichu. Nebo rozhovor s "cizím" člověkem bez nějakého speciálního důvodu. Nebo čistý vzduch po dešti. Hezký film. Dobrá káva. Jízda na kole při zapadajícím slunci, jako jsem to zažila právě včera. A i v ty nejčernější dny jde najít jedna taková maličkost, protože radost nemusí stát žádné peníze, nemusí k ní být ty nejlepší podmínky a nepotřebuje k ní nikoho jiného

Že člověk opravdu jednoho dne potká lidi, kterým na něm bude záležet. Možná nikoho takového nezná teď a proto tráví čas s lidmi, kteří si ho neváží. Ale jednoho dne přijde člověk, díky kterému si uvedomí, že mít takové lidi v životě je zbytečné. Že stačí i jeden dobrý přítel.

Že žít je jednoduché. Chceš něco? Pracuj pro to, zvaž své možnosti a dělej zkrátka vše, co můžeš. Máš někoho rád? Řekni mu to. Nelíbí se ti, jak se k tobě někdo chová? Projev se. Máš v někom opravdového přítele? Važ si toho přátelství a starej se o něj. Protože to je docela vzácné. 

Že teď je ta nejlepší doba být otevřená každé příležitosti, která se může naskytnout. Zkoušet i věci, které bych sama od sebe nezkusila. Nebo třeba jít ven s lidmi, se kterými jsem se nikdy tolik nebavila. Jak jinak se člověk může poznat? Jak jinak zjistím, co skutečně chci?

  

Možná se tomu někdo zasměje a půjde dál. Vůbec mi to nebude vadit. Není to nic víc, než pár mých pocitů, které jsem měla potřebu předat dál. Po několika letech, kdy jsem občas měla problém najít jedinou věc, která by mě dělala šťastnou, teď nevím, co mě dělá šťastnější víc, a je to všechno jen změnou pohledu. 

Doufám, že si užíváte krásné léto a ve chvílích volna nabíráte energii. Spousta z nás ji bude už brzy (s příchodem září) potřebovat. :) 

2 komentáře:

  1. tak to jsi odvaha... ja bych to nedokazala, ja nezvladnu jet sama ani pres pul republiky, vyjimka byla, kdyz jsem jela do Prahy na SK, to bylo nervu :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Wow... v první řadě obdiv. Je úžasné, že jsi se sama vypravila takhle do zahraničí. DO Španělska bych se také ráda podívala letos napodzim.. Tak snad mi to vyjde. :) Ještě nevím, jak na tom budu s penězi, zdraví nebo prací, ale pokud to bude aspon trochu reálné tak pojedu. Přesně tu dávku pozitiva o kterém mluvíš, byhc totiž potřebovala jako sůl. A pěkně vypnout, relaxovat a být prostě štastná.. Přeji ti, aby ti to pozitivní myslení a celkově ta spokojenost vydržela co možná nejdéle. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za komentáře. :)

Design by DebiElova|Blogger Template by debielova.blogspot.cz